Sem’onov P’otr
Kaksi dovariššua
Livvi
New written Livvic
Kaksi dovariššua astuttih meččäh myö. Heile edeh karahtih kondii. Yksi dovariššu juoksi pagoh, nouzi puuh da peityi. A toine jäi dorogale. Häi ei voinnuh azuo muudu, kirboi muale da heittihes kuolluokse.
Kondii meni hänen luo da rubei n’uustelemah. A häi heitti hengitändän. Kondii n’uusti hänen rožii, duumaičči häi on kuolluh da lahti iäres.
Konzu kondii meni iäres, dovariššu heityi puuspäi da nagronke
sanoi:
– Nu, midäbo kondii sinule korvah taratti?
– A minule se sanoi, pahat ollah net rahvas, kudamat jätetäh dovariššu hädäh.
Tolstoi, Lev
Два товарища
Russian
Шли по лесу два товарища, и выскочил на них медведь. Один бросился бежать, влез на дерево и спрятался, а другой остался на дороге. Делать было ему нечего – он упал наземь и притворился мёртвым. Медведь подошёл к нему и стал нюхать: он и дышать перестал. Медведь понюхал ему лицо, подумал, что мёртвый, и отошёл. "Когда медведь ушёл, тот слез с дерева и смеётся: – Ну что", – говорит, – медведь тебе на ухо говорил? – А он сказал мне, что плохие люди те, которые в опасности от товарищей убегают.